Ošetření a obnova zeleně

městského hřbitova a jeho okolí v Rychnově nad Kněžnou

Místa hřbitovů jsou ve vědomí člověka skoro vždy místa tajemná, uctívaná až posvátná. Téměř každý, kdo na tyto místa vstupuje, prožívá zvláštní těžko definovatelný pocit. Ten je zpravidla spojen se vzpomínkami na minulost, zejména na minulost našich blízkých či vzdálených předků.

V dějinách lidstva, v předchozích společnostech, kulturách a náboženstvích měla pohřbívací místa význačná postavení. Historické zprávy dokládají, že též staří Slované hrobová místa v posvátných hájích velmi uctívali. Do hájů bylo například zakázáno vstupovat nezasvěceným a kácet zde stromy. Strom pokládali naši předci za cosi blízkého a podobného člověku. Určité myšlenky uctívání se přenášejí až do dnešní doby v různých podobách. Jednou z nich může být i charakteristická zeleň těchto míst. Skoro vždy se jedná o historickou zeleň v podobě stoletých stromů a dalších významných dřevin. Toto poznání nemusíme hledat daleko. Postačí pouze procházka po hřbitovu a jeho okolí v Rychnově nad Kněžnou a hned je zřejmé, že zde zeleň hraje důležitou a významnou roli v dotváření prostředí hřbitovních míst. Při pozornějším pohledu však zjistíte, že stávající stromy, keře a další dřeviny nevzbuzují v člověku jakýsi řád, ale působí značně chaoticky a divoce. Tyto zjištění a mnohé další reakce okolí vedly město k zamyšlení, jak přistoupit k určité nápravě a citlivě zasáhnou do obnovy zeleně na hřbitově a jeho okolí.

Město Rychnov nad Kněžnou nakonec zvolilo cestu ošetření a obnovy zeleně nejen na hřbitově, ale i na starém nemocničním hřbitově a přístupových komunikacích a plochách kolem hřbitovů. Samotnému zahájení vlastních prací předcházela podrobná přípravná fáze v podobě získání historických údajů a nákresů hřbitova, podrobného zmapování a zinventarizování všech zájmových ploch, zhodnocení stávajícího stavu se zaměřením na všechny zjištěné problémy a nedostatky a stanovení základních východisek a předpokladů pro splnění požadovaného funkčního využití území. Všechny zjištěné výsledky a návrhy byly zpracovány do projektu - “ Studie regenerace a obnovy zeleně “.

Dnešní podoba hřbitovů a okolních ploch se již v mnohém liší od dob jejich vzniku a založení. Historie hřbitova se začíná odvíjet od letopočtu 1904, kdy město zakoupilo pozemek k umístění hřbitova. V tomto roce byly zahájeny i stavební práce a terénní úpravy ploch. V roce 1905 byl hřbitov dokončen, zkolaudován a vysvěcen. První pohřeb se uskutečnil 13. listopadu 1905. Umělecká dekorace provedená akademickým sochařem Karlem Michálkem byla na hřbitově umístěna v podobě dvou andělů nad vstupní bránou a ústředního sousoší Kalvárie v roce 1908. Zeleň v té době byla skromná. Byla tvořena pouze centrální alejí stromů. Lipová stromořadí v horní a dolní linii hřbitova byla vysazena o několik let později. V současné době je podoba zeleně zcela jiná. Bujně rozrostlé dřeviny tvoří nejen zrakovou, ale i přístupovou bariéru v mnohém narušující reprezentativnost a estetickou hodnotu dotčeného území a historických staveb. Podobný chaotický a divoký ráz má dnes i starý nemocniční hřbitov, který byl vysvěcen pro účely nemocnice v roce 1920. Tento hřbitov byl z hlediska zdravotně-policejního v roce 1947 zrušen Českým zemským ústředím obcí, měst a okresů v Praze. Po deseti letech, v roce 1957, ztrácí hřbitov povahu veřejného ústavu a zanikají povinnosti hřbitovní správy a péče.

Studie shrnuje výsledky posouzení a hodnocení zeleně a současně stanovuje návrhy pěstebních zásahů - kácení a ošetření stromů a keřů, výsadby a dosadby nové zeleně.

Problematika zeleně na hřbitově se člení na tři okruhy. Prvním jsou stromořadí podél cest, z nichž lipové aleje jsou v dobrém až ucházejícím zdravotním stavu a stromořadí tureckých lísek, která postupně odumírají nebo vykazují velmi nízkou vitalitu. Zde je navržena celková obnova, a to druhem s menší korunou. Druhým okruhem jsou jehličnaté dřeviny v centrální ploše u kříže / sousoší “Ukřižování“ /, jejichž vitalita je silně snížena. Nejproblematičtějším okruhem se stala zeleň hrobových míst v podobě solitérně nebo ve dvojicích rostoucí dřeviny často neuváženě vysázené majiteli hrobů. U většiny případů se jedná o nevhodně zvolený druh dřevin. Převážně sloupovité jehličnaté dřeviny jsou často přerostlé, rozkleslé, překáží v průchodu mezi hrobovými místy i provozu a údržbě hřbitova, narušují statiku pomníků a ohradní zdi. Jejich estetický vzhled je minimální. Živé ploty v urnových polích jsou nevhodně založené, neudržované, přerostlé. Působí neesteticky, bez jakékoliv perspektivy zlepšení. Vzrostlá zeleň v této lokalitě hrobových míst bude radikálně z velké části vykácena. Kácet se budou i všechny přerostlé jehličnaté stromy na hrobech, které by mohly poškodit náhrobky a které již nelze udržet řezem v přijatelné velikosti. Z těchto důvodů již město v dostatečně dlouhé době upozorňuje všechny návštěvníky a majitele hrobových míst, aby již nyní zvážili ze své strany ponechání vzrostlé zeleně u hrobů, kterou vysadili sami bez souhlasu správy hřbitova. V případech menších dřevin posoudili jejich možné přesazení mimo hřbitovní plochy v jarních měsících.
Bližší informace k těmto zásahům lze zjistit a případně nahlédnout do zpracovaných výkresů na zdejším městském úřadu, odboru životního prostředí.

Území starého nemocničního hřbitova je z hlediska údržby a pěstebních zásahů dlouhodobě zanedbané, nevyužívané. V nedávné době byly vykáceny havarijní stromy topoly osiky, které narušovaly ohradní zeď hřbitova a ohrožovaly padajícími větvemi. Studie přistupuje k těmto plochám s novým funkčním využitím nejen pro účely hřbitova, ale z části i pro odpočinek a relaxaci v podobě parčíku. Je zde navržená významná změna uspořádání a funkce dřevinných vegetačních prvků. Regenerace je opět spojena s kácením a odstraněním neperspektivních dřevin, ošetřením ponechaných dřevin v porostech a nové úpravy a výsadby kulturních druhů stromů a keřů.

Řešené území přístupových ploch ke hřbitovům tvoří zelené plochy přiléhající k přístupovým komunikacím ke hřbitovům včetně louky ve Zbuzanech a části zarostlé stráně mezi hřbitovy a náhonem řeky Kněžné. Zdravotní a pěstební stav zeleně přístupových ploch je neuspokojivý. Nevhodné druhové složení stromového patra, především trnovníky, vrby a jeřáby způsobuje nedostatečné životní prostory pro kvalitnější dřeviny druhu buk a habr. Společně s nevhodným druhovým složením přehoustlého keřového patra vznikly “divoké “ neudržované porosty v těsné blízkosti přístupových chodníků, které mají negativní psychologický dopad na procházející návštěvníky této části města. Nedostatek světla a nepřehlednost v některých úsecích může vést převážně u starších lidí k úzkosti až obavám z bezpečného a klidného průchodu. I z těchto důvodů je zde navrženo kácení ve větším početním zastoupení, probírky v porostech a ošetření vytypovaných dřevin. Ke stabilizaci a zlepšení vitality ponechané zeleně přispějí nové úpravy a návrhy výsadeb s převahou keřového patra.

Studie současně s obnovou zeleně řeší i rekonstrukci zpevněných ploch na hřbitovech, úpravu veškerého hřbitovního mobiliáře, zajištění technického zázemí hřbitova i opravu hřbitovní zdi.

Veškeré uvedené a rozpracované činnosti ve studii jsou náročné nejen na objem navrhovaných prací, časové období realizace, ale i na rozpočtovou stránku města. Předpokládané realizace jednotlivých etap regenerace a obnovy zeleně je plánováno do období třech let.

Doufáme, že výsledkem uskutečněného plánovaného záměru regenerace a obnovy dodnes opomíjené lokality budou příjemně strávené chvíle obyvatel a návštěvníků Rychnova n.Kn. při návštěvě tak osobitého místa jako je hřbitov.

Závěrečným citátem PhDr. Zrůbka bychom chtěli poděkovat jemu, PhDr. Krámovi i státnímu oblastnímu archívu v Rychnově n.Kn. za poskytnutí historických údajů a informací ke vzniku a založení hřbitovů a připomenout všem, že i místa jako jsou hřbitovy mají svoji neopakovatelnou historii nejen v podobě kamenných vzpomínek na významné osobnosti, ale i ve své architektonické a přírodní harmonii zvláště tehdy, mají-li tak významné výročí jako nyní rychnovský hřbitov, který v tomto roce 2005 završí 100 let od svého založení a vysvěcení.

Snahou nás všech i budoucích správců města, spolu se všemi občany, by měla být trvale úcta a péče o tu velkou kamennou kroniku ubíhajícího času a neměli bychom nikdy dopustit, že se stane nečitelnou přes křoví a padající listí.“

Grafické přílohy:

 Přístupové plochy ke hřbitovům - pohled 1
 Přístupové plochy ke hřbitovům - pohled 2
 Přístupové plochy ke hřbitovům - pohled 3

Město Rychnov nad Kněžnou