Jeho otec byl rychnovským soukenickým mistrem. Patrik byl sedmý z devíti dětí. Podle přání matky měl být knězem. V roce 1866 početné rodině oba rodiče zemřeli. Patrik získal v rodném městě základní vzdělání, dále zde studoval na gymnáziu, v jehož studiu pokračoval v Hradci Králové. Prospíval vcelku dobře, ale ke stavu duchovnímu se nehodil, měl potíže s kázní. V oktávě byl ze studií vyloučen právě proto, že v čase velikonočním přes zákaz odjel domů. Po prázdninách roku 1869 se objevil v Praze a snažil se získat místo u novin. Přispíval do Vilímkových Humoristických listů, navštěvoval univerzitní přednášky, ale řádně zapsán nebyl. Dne 15. března 1871 byl přijat jako redaktor do Posla z Prahy. Již zde projevoval skutečné národní uvědomění. Novinařina se mu líbila, ale hmotné zajištění bylo zlé. V témže roce byl odveden k vojsku, u kterého zůstal sloužit z povolání. Snad to bylo pro existenční potíže, nebo kvůli stálému zajištění, ale také, aby mohl dále působit jako novinář. V roce 1873 měl hodnost poručíka, r.1878 nadporučíka. Svou lásku k novinám nedával stranou. V roce 1872 založil v Kolíně časopis Koruna česká. O rok později se dostal posádkou do Klatov. V tomto městě prožil 11 roků.
Projevoval upřímnou snahu o zastavení odnárodňování českého důstojníka v rakouském vojsku. A tak začal v roce 1883 ještě v Klatovech vydávat Vojenské listy. Spolupracoval s ním jeho spolužák z hradeckého gymnázia Alois Jirásek. Blažek si svými písemnými pracemi vydobyl místo v české vojenské literatuře. Již v roce 1882 vydal český Cvičebný řád císařsko - královských pěších vojsk. Později, v roce 1887, v Těšíně ještě Služební řád c. k. pěších vojsk. V Sokole nacházel české cvičební názvosloví. V roce 1885 byl v Plzni povýšen na setníka. Existenční potíže v rodině byly stále větší. Patrik Blažek nedovedl odhadnout míru, kam až se může odvážit rakouský důstojník. Sám o sobě říkal, že je "horké hlavy". Byl přeložen do Vysokého Mýta, kde žil s rodinou až do července 1891. Ani zde nebyla jeho činnost ze strany rakouské armády hodnocena příznivě. Rakouský setník a český spisovatel! Rakouský voják a český vlastenec! Sokol! Blažek byl najednou přeložen do Kolomyje v Haliči, což lze hodnotit jako vyhnanství. Navíc mu 4. 12.1891 zemřela manželka. Blažek byl zdrcen, jeho humor se ztratil. V roce 1894 byl z armády propuštěn. To již žil s rodinou v Praze. Pracoval např. u Národní jednoty severočeské, v redakci Čecha a od roku 1896 v německé redakci Politik.
Blažek zůstal i nadále věrným Čechem. Pamatoval i na svůj rodný Rychnov n. Kn. Jeho život opět dostal smysl. Znovu se oženil (dvě děti). Pohoda života netrvala dlouho, onemocněl a zemřel. V celém svém životě dokázal své národní a slovanské smýšlení.