Povoláním byl kapelník a dirigent plukovní hudby. Koncem roku 1865 odešla jeho rodina do Ruska za prací. V Moskvě absolvoval v roce 1883 hudební konzervatoř, kde byl Rubinsteinovým žákem. Jako rakouský občan se musel vrátit do vlasti k splnění vojenské povinnosti, kterou po třech letech ukončil u 18. pluku v Hradci Králové. Vrátil se do Ruska a byl posléze vojenským kapelníkem v Kyjevě, Orenburgu, ve Finsku. Skládal hudební skladby pro potřeby vojenské kapely a salonního orchestru. Počátek 1. světové války jej zastihl u 1. kozáckého uralského pluku v Kyjevě. Při využití příznivých okolností mohl do konce války rok působit jako učitel hudby a zanícený cvičitel Sokola. On i jeho dva synové vstoupili do čs. legionářského vojska. Bohumil podepsal přihlášku 12. srpna 1918 a byl zařazen k 11. čs. střeleckému pluku coby kapelník. Po návratu do vlasti zůstal sloužit v čs. armádě opět jako vojenský kapelník.