Bratr historika Františka Bartoše. Maturoval na klasickém gymnáziu v Praze, kde také vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Působil na pražském magistrátu a v intendantuře Národního divadla. Od roku 1924 byl knihovníkem Národního muzea v Praze, kde vytvořil a do roku 1946 řídil divadelní oddělení. Účastnil se založení Dramatického klubu. Zabýval se českým divadlem 2. poloviny 19. století, např. Národní divadlo a jeho budovatelé (1923), Prozatímní divadlo a jeho činohra (1937). Napsal několik divadelních her, např. Krkavci (1920), Uloupená kadeř (1927), Nezvěstná (1928). Jeho dramatické práce nesou prvky romantismu přizpůsobujícímu se literárním proudům.